“Dospělá agentura pozná, na co má a na co ne.” O timesheetech, tankování a pornoherectví se SYMBIO nováčky

Sep 12, 2017
 

V posledních týdnech se v SYMBIU objevilo podezřele mnoho nových tváří, proto jsme se je rozhodli v jejich začátcích trochu proklepnout. Zajímaly nás první SYMBIO dojmy nebo vlastní návody, jak přežít pražskou agentůru.

Ahoj všichni, tak odkud jste k nám přišli?

Klára: Do SYMBIA jsem přišla ze Seznamu, kde jsem dělala Head of Social.
Honza: Já jsem prošel pár agentur, někdy to byl dost fofr. Za zmínku stojí asi jen KASPEN/JUNGv.MATT. No a teď v SYMBIU dělám v kreáči.
Verča: Já jsem přišla z Triadu, kde jsem rok dělala accounta pro Excelent.
Ondra: Do SYMBIA jsem přišel z Ogilvy & Mather, kde jsem strávil 2 a půl roku jako Account Director.

První kulturní šok v SYMBIU?

Klára: Že je to tu malý a milý.
Ondra: Fotka na záchodě s ovladačem a systém dvojitých vstupních dveří do budovy.
Honza: Já okamžitě cenil absenci timesheetů.
Verča: S tím souhlasím, reportování hodin mi nikdy nepřišlo jako něco přínosnýho. Naopak kolem toho bylo vždycky hrozný práce, všichni to vždycky nějak vyplnili, žralo to obrovský množství času a byl v tom bordel. No a pak jsem taky byla hodně překvapená ze seniority lidí. Je tu spoustu lidí, kteří jsou tu hrozně dlouho a podíl jejich seniority je podle mě mnohem větší než jinde.

DSC_1708

Co se vám tu líbí?

Klára: Mě hodně baví ta svoboda. Je to tu o zodpovědnosti konkrétního člověka – pokud má vlastní sebekázeň, tak nad ním nikdo nestojí. Možná díky tomu jsou tu všichni tak lidský, nelpí na takových těch korporátních mechanismech a snaží se věci co nejvíc zjednodušit.
Honza: Jsou tu hodně sympatický lidi.
Verča: A navíc ohromně všestranný! Jeden člověk je schopnej zpracovat systém kampaně a ještě napsat copy na web. Nikdo se tu nad tím nepozastaví stylem “tohle není moje práce, to by měl udělat někdo jinej”.
Ondra: Je tady hodně pozitivní atmosféra a energie. Všichni mají stejný cíl a jdou za ním. Baví mě, jak se navzájem doplňují a pracují jako tým.

Jedna SYMBIO neřest?

Verča: Šablony! Šablony na všechno 🙂 Je tu určitý stupeň byrokracie, ale naprosto ho chápu. I když je těch procesních věcí dost, každá má svoje opodstatnění.
Honza: Mně to tu naopak přijde občas až moc punkový. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem na to najel. Člověk si to tu musí ošéfovat sám.
Klára: To ale souvisí s tím, že máš tu svoji svobodu. Mně se vlastně líbí, jak na těch projektech pracuješ od začátku, sdílíš s celým týmem všechny informace a nejsi jen malou součástí velkýho procesu. To, že dělám social, neznamená, že nemůžu zadat práci grafikovi nebo se podílet na celkové strategii.

Sledovali jste SYMBIO už dřív? Splnilo vaše očekávání?

Ondra: SYMBIO znám už dlouho. Když jsem dělal v Saatchi T-Mobile, tak právě SYMBIO dělalo ke kampaním online a s lidma ze SYMBIA jsem se občas potkával na focení a natáčení. Tenkrát bylo zaměřené z 90 % na digital, ale za tu dobu se hodně posunulo vpřed.
Verča: SYMBIO jsem sledovala asi podobně jako ostatní agentury, občas jsem zahlídla Tomáše v Katovně a samozřejmě si všímala výraznějších prací, jako byl Pussy Walk nebo Ria.
Klára: Já jsem se SYMBIEM spolupracovala už dřív, asi 5 let zpátky jsem tady pomáhala externě na jednom projektu. Tehdy mi tady všichni přišli hrozně dospělí – působili jako taková fancy, lehce nafoukaná pražská agentura. Tenhle obraz se mi po těch pár letech ale úplně zbortil. Je to tu hodně civilní a lidský.

DSC_1736

Na co podle vás dneska agentury obecně dojížděj?

Klára: Na to, že v průběhu času zapomínají pravidelně servisovat a tankovat. Na tomhle principu nefungují jenom auta, ale i lidi, vztahy a práce.
Verča: Lidi v agenturách jsou přehlcení prací, dělají na spoustě projektů, pak nemají čas se zastavit, sledovat aktuality, posouvat se dopředu… Tím trpí úroveň jejich práce. To rychlý tempo taky nejde vydržet pořád.
Ondra: Jsem přesvědčený o tom, že agentury jsou o lidech a když se vám z agentury vytratí klíčoví lidé, může to agenturu položit.

Jak se podle vás pozná dospělá agentura?

Klára: Že v průběhu času servisovala a tankovala.
Honza: Pozná, na co má a na co ne.
Ondra: Má občanku? 🙂

Kvůli čemu podle vás agentury ztrácej dobrý lidi?

Verča: Nedávají jim dost motivace k tomu, aby zůstali. Nebo prostor k tomu se zlepšovat.
Honza: Dost často je to kvůli nedostatečné komunikaci. Což je paradoxní, když jsou to komunikační agentury. V SYMBIU je to hodně lidský, všechno je tu o domluvě. Třeba na začátku jsem dostal možnost pracovat na zkrácený úvazek. To mi hodně pomohlo v osobním životě a je to pro mě velká motivace.
Ondra: Těch důvodů je hodně. Lidi chtějí mít pocit zajímavé práce, ale i určitou svobodu. Síťové agentury stále trvají na stejných procesech, jsou to často mezinárodní korporace, kde i nákup mobilu musí schválit někdo na centrále. Nejsou tolik flexibilní a inovativní, lidé často pracují přesčasy, za které je nikdo neohodnotí a bere se to jako samozřejmost. Možná proto hodně lidí odchází na volnou nohu nebo do start-upů.

Máte návod, jak agenturu zvládnout?

Verča: Umět si udržet odstup. V reklamkách máme výhodu v tom, že ta práce tě prostě baví. Děláš věci, který jsou rychlý, je to kreativní a právě proto je třeba rozlišovat mezi tím, co ještě je práce a co už ne. A vědět, kdy vypnout noťas.
Klára: Souhlasím s Verčou, platí to přeneseně i pro korporace. Myslím, že si to lidi dělají částečně sami. Když překročíš tu tenkou hranici, není cesta zpátky (nebo je velmi složitá). Univerzální radu asi nemám, mně pomohl věk a právě odstup.
Honza: Nebrat si všechno osobně a umět si to užít. Vždyť máme kliku, že můžeme dělat v reklamě. Je tu super kolektiv, zajímavý prostředí i práce.
Ondra: Neztratit zápal a chuť pro to, co děláte. Reklama vás musí bavit, stejně tak i spolupráce s lidmi v týmu a klienty.

DSC_1727

Jak si čistíte hlavu, když zrovna nesedíte u compu?

Honza: Já boxuju.
Verča: Chodím fotit, mám pár analogových foťáků a ráda fotím lidi. Vezmu foťák a jedu třeba do Sapy, tam je pokaždý spousta zajímavých lidí.
Klára: Já chodím na jógu, občas si zaběhám, ale nejvíc si čistím hlavu na cestách. Takovej eskapismus trochu.
Ondra: Snažím se chodit aspoň jednou týdně na basket, rád vyjedu na kole a občas si zaběhám. V poslední době se mi to ale moc nedaří, protože většinu svého volného času věnuji 1,5 ročnímu synovi.

Kdyby nebyly reklamky, čím byste byli?

Verča: Ještě než jsem nastoupila do reklamy, tak jsem dělala novinářku na ČT24, takže bych se asi držela toho.
Honza: Jednoznačně pornoherec.
Klára: Válečná zpravodajka, která zároveň funguje jako tenisová komentátorka. A ve volném čase profi cestovatelka s miliony followerů na sítích!
Ondra: Asi klient! 🙂 Nebo profi hráč basketbalu…  nebo plavčík v US nebo…?

A co ty?

Zrovna hledáme člověka do social týmu Klárky, k Ondrovi account managery a exíky… a pak někoho extrémně talentovanýho. Pokud jsi to ty, napiš Liborovi.

 
Eva Provazníková
Břišní tanečnice, syntaxová královna, slovní ekvilibristka, zahradnice blogové zahrádky, milovnice Harryho Pottera, nadaná krejčová a tichá voda břehymeloucí, kterou nikdy, ani v nejmenším, neoslovujte Evo.
Jak se dostat do SYMBIA?
O tom, jak neděláme interní komunikaci